Lidé jsou takoví, jací jsou. Nemůžeš nikoho donutit, aby se stal tím, kým si přeješ, aby byl.
Pokud se tedy rozhodneš zůstat, zůstaň proto, že toho druhého miluješ a přijímáš takového, jaký je a právě proto, jaký je.
Nikoliv proto, jaký by mohl možná jednou být, kdyby se stal někým jiným.
Totéž platí i o Tvém vztahu se sebou samým: šťastný a svobodný budeš tehdy, když přijmeš sebe a svůj život takový, jaký je a budeš ho milovat právě proto, jaký je.
Tento rok nám všem ukázal, jak moc je důležité být vděčný za vše, co ve svých životech máme. Jak je vše, co často považujeme za samozřejmé, křehké a pomíjivé.
Proto se směj se, když můžeš. Omlouvej se, když bys měl a nech plavat věci, které nemůžeš změnit. Miluj hluboce a odpouštěj rychle. A nebuď nikdy dlouho smutný, protože život je moc krátký na to nebýt v něm šťastný.
Stejně jako svět je plný různých lidí a příběhů, i v Tobě se ukrývá mnoho různých já, tisíce odlišných emocí a miliony důvodů, proč jsi takový, jaký jsi.
Najdi útěchu pro své smutné já, nauč se uklidnit to vystrašené, nauč se pochopit to naštvané, poskytni náruč tomu osamělému a bezpodmínečně přijmi a miluj i toho v Tobě, kdo se nenávidí.
Až se naučíš přijmout a milovat všechna svá já, budeš umět milovat život, lidi a s nimi celý svět takový, jaký je.