Lidé jsou takoví, jací jsou. Nemůžeš nikoho donutit, aby se stal tím, kým si přeješ, aby byl.
Pokud se tedy rozhodneš zůstat, zůstaň proto, že toho druhého miluješ a přijímáš takového, jaký je a právě proto, jaký je.
Nikoliv proto, jaký by mohl možná jednou být, kdyby se stal někým jiným.
Totéž platí i o Tvém vztahu se sebou samým: šťastný a svobodný budeš tehdy, když přijmeš sebe a svůj život takový, jaký je a budeš ho milovat právě proto, jaký je.
Stejně jako svět je plný různých lidí a příběhů, i v Tobě se ukrývá mnoho různých já, tisíce odlišných emocí a miliony důvodů, proč jsi takový, jaký jsi.
Najdi útěchu pro své smutné já, nauč se uklidnit to vystrašené, nauč se pochopit to naštvané, poskytni náruč tomu osamělému a bezpodmínečně přijmi a miluj i toho v Tobě, kdo se nenávidí.
Až se naučíš přijmout a milovat všechna svá já, budeš umět milovat život, lidi a s nimi celý svět takový, jaký je.
Co dáváš, to se Ti také vrátí. Zaplň svoji mysl pozitivními myšlenkami. Říkej dobrá a laskavá slova. Dělej dobré skutky. Usmívej se (i pod rouškou) a měj velké sny.
Nikdy v podstatě nezáleží na tom, co se Ti stane, ale na tom, jak to přijmeš.
Proto se vždy soustřeď především na tyto tři věci:
Věnuj svoji pozornost tomu, co máš, ne tomu, co Ti chybí. Věnuj svoji energii tomu, co chceš dělat a neplýtvej ji na věci, které Ti otravují život. Věnuj své myšlenky tomu, kdo jsi a kdo chceš být.
Život je sbírka chvil, okamžiků a jednotlivých tady a teď. Proto se usmívej, jako by neexistoval smutek. Jdi za svými sny, jako by se právě měly splnit. Raduj se z maličkostí, jako by to byly ty největší poklady na světě. Miluj, jako by neexistovaly rozchody a užívej si život, jako kdyby měl trvat jen jediný den.
