Tvůj strach nepramení ani tak z Tvých myšlenek o budoucnosti, jako z touhy ji kontrolovat.
Přijmi skutečnost, že ani Ty, ani svět, ani lidé kolem Tebe nebudou perfektní, že na Tvé cestě budou vždy ležet nějaké překážky, a že čas od času budeš zažívat smutek, bolest a zklamání.
Přijetí těchto tří věcí je první krok k Tvému vnitřnímu klidu a štěstí, které můžeš prožívat každé TADY a TEĎ.
Síla není vždy jen o tom vytrvat, ale také ve schopnosti umět začít znovu.
Ano, vyžaduje to velkou dávku odvahy, sebedůvěry a vnitřní síly. Často i schopnost odpustit si a odpustit i druhým. Neochvějnou víru v lepší zítřek. A někdy i zvládnutí bolesti, překonání smutku a vyléčení zraněných míst Tvé duše.
Ale pokud je něco nad Tvé síly, pokud Tě něco vyčerpává, činí zoufalým a smutným, je správné to ukončit a začít psát novou kapitolu svého života.
Vše, co se stalo, co se děje, i to, co se teprve bude dít, má své konkrétní důvody. Možná jim teď nerozumíš, cítíš se zmatený a ztracený, ale jednou význam všeho pochopíš.
Pamatuj si, že žádná bouřka netrvá věčně a že v ní nikdy nejsi sám. Vydrž. Buď statečný. Neztrácej víru.
Nelituj ničeho, co se stalo a nedělej si starosti o budoucnost.
Stejně jako svět je plný různých lidí a příběhů, i v Tobě se ukrývá mnoho různých já, tisíce odlišných emocí a miliony důvodů, proč jsi takový, jaký jsi.
Najdi útěchu pro své smutné já, nauč se uklidnit to vystrašené, nauč se pochopit to naštvané, poskytni náruč tomu osamělému a bezpodmínečně přijmi a miluj i toho v Tobě, kdo se nenávidí.
Až se naučíš přijmout a milovat všechna svá já, budeš umět milovat život, lidi a s nimi celý svět takový, jaký je.