Buď vždy nablízku. Buď otevřený a upřímný. Buď vlídný. Chtěj naslouchat a porozumět. Buď ochotný přijímat svěřené bez předsudků. Nauč se podporovat a odpouštět.
Protože právě tak jedná čistá a nepodmíněná láska.
Dnes je ten správný den rozhodnout se, že budeš spokojenější a šťastnější,
než jsi byl včera.
Život je krátký, proto se neboj:
* žít podle svého.
* umět odpouštět.
* opravdově milovat.
* hodně se líbat.
* smát se tak často, jak jen to jde.
* nelitovat času, který strávíš
s přáteli a rodinou.
Stejně jako svět je plný různých lidí a příběhů, i v Tobě se ukrývá mnoho různých já, tisíce odlišných emocí a miliony důvodů, proč jsi takový, jaký jsi.
Najdi útěchu pro své smutné já, nauč se uklidnit to vystrašené, nauč se pochopit to naštvané, poskytni náruč tomu osamělému a bezpodmínečně přijmi a miluj i toho v Tobě, kdo se nenávidí.
Až se naučíš přijmout a milovat všechna svá já, budeš umět milovat život, lidi a s nimi celý svět takový, jaký je.
Láska je upřímná, nezávidí, na nic si nehraje, neklame, je čistá a neklade si podmínky.
Dokáže to, co nikdo a nic jiného na světě: spojit dva lidi nenuceným a přesto silným poutem, které je drží pospolu a nechá je prožít nejkrásnější chvíle, protože ti dva vědí, co je to MILOVAT.
Krása je relativní. Polovina lidí krásu hledá, část ji vidí, jiná část si myslí, že krása neexistuje a zbytek si myslí, že krásní jsou všichni.
Všichni se ale shodneme na tom, že nejkrásnější lidé jsou ti, které milujeme.
A všichni se také shodneme, že na tom druhém nemilujeme hezkou tvář nebo postavu, ale nitro, duši, mysl a jeho vnitřní krásu. Proto je pro nás jedinečný.
Tím přicházíš o své vlastní kouzlo a nemůžeš světu ukázat svoji skutečnou krásu a jedinečnost.
Nesnaž se sám sebe neustále opravovat, jako bys byl rozbitý. Jsi dokonale nedokonalý, protože jsi sám sebou, jedinečný a krásný právě takový, jaký jsi.
Proto žij bez přetvářky. Miluj čistě a bez podmínek. Mluv bez výčitek. Dívej se a naslouchej s otevřenou myslí a neber si nic osobně.
Lidé jsou takoví, jací jsou. Nemůžeš nikoho donutit, aby se stal tím, kým si přeješ, aby byl.
Pokud se tedy rozhodneš zůstat, zůstaň proto, že toho druhého miluješ a přijímáš takového, jaký je a právě proto, jaký je.
Nikoliv proto, jaký by mohl možná jednou být, kdyby se stal někým jiným.
Totéž platí i o Tvém vztahu se sebou samým: šťastný a svobodný budeš tehdy, když přijmeš sebe a svůj život takový, jaký je a budeš ho milovat právě proto, jaký je.
